Hnojení švestek

Ačkoliv švestka spadá do kategorie stromů náročných na výživu, nemusíme to s hnojením švestky přehánět, protože většina živin se navrací zpět do půdy přirozeným koloběhem (listy každou zimu opadávají a vracejí se zpět do půdy). Z pozemku odvážíme pouze plody, které tolik živin nespotřebují. Konkrétně si jedna rostlina vezme každý rok přibližně 250g draslíku, 150g dusíku, 22g fosforu, 16g vápníku a 3g hořčíku na tvorbu plodů. Hnojení švestek však není tak jednoduché, protože bez agrochemického rozboru půdy (u slivoní by se měl provádět takový rozbor nejméně jednou za 4 roky) nevíme, kolik živin ještě v půdě zbývá. V praxi je pak často třeba doplňovat jen jednu nebo dvě živiny ze všech výše uvedených.

Pohodlnější povahy si vystačí s Cereritem. Jedna švestka jej potřebuje 1,5kg za rok.

Kdy provádět hnojení švestky

Hnojení švestek začíná na jaře, kdy se použije první dávka hnojiva. Druhá by měla přijít krátce po odkvětu, aby posílila růst plodů. Doporučuje se ještě třetí dávka ve chvíli, kdy začne docházet k přirozenému opadávání nezralých švestek.

Při zanedbání hnojení švestek dochází stejně jako u ostatních ovocných dřevin k významným poruchám růstu. Zejména hrozí pozastavení růstu stromu a zakrslost plodů, což se samozřejmě negativně dotkne výsledné výnosnosti. Příznaky nedostatku alespoň jednoho prvku zjistíte na základě nalezení žlutě zbarvených listů. Pokud se do této barvy barví nové listy, jde o nedostatek železa, zinku, mědi nebo boru - tj. nepohyblivých živin. V případě žloutnutí starých listů rostlině schází dusík, draslík, fosfor nebo molybden.

Hnojiva vhodná pro hnojení švestek

DRUH HNOJIVA	NÁZEV	SLOŽENÍ
Dusíkaté	Ledek amonný s vápencem	27% N a 20% Ca
Dusíkaté	Ledek vápenatý	5% N a 20% Ca
Dusíkaté	Močovina	45,5% N
Dusíkaté	Síran amonný	20,3% N a 24% S
Fosforečné	Superfosfát granulovaný	19% P2O5
Dusíkaté	Draselná sůl	60% K2O
Dusíkaté	Síran draselný	49% K2O a 18% S
Kombinované	Synferta P	28,5% K2O, 9,1% MgO a 3% Cl
Kombinované	Synferta P	12% N, 19% P2O5 a 12% K2O
Kombinované	Cererit Z	10% N, 9% P, 14% K, 1,3% Mg, B, Cu, Mo a Zn

Hnojení půdy před výsadbou švestek

Ze všeho nejdůležitější je nepodcenit přípravu půdy ještě před samotným zasazením sazenic švestky. Strom švestky totiž potřebuje drtivou část živin v prvních letech, kdy se utváří kmen a koruna. Hnojení švestek provádějte ideálně třikrát za rok, jak jsme zmínili na začátku.

Jak nejsnáze revitalizovat zanedbanou švestku

Pokud jste po přečtení našeho článku na Garlo.cz zjistili, že jste vaši švestku nebo třeba dokonce celý sad zanedbávali z hlediska výživy, uklidním vás, protože ani v takové situaci ještě není vše ztracené. Hnojení švestek ještě můžete napravit. Existuje totiž řešení označené jako mimokořenová výživa. Ve výsledku nejde o nic jiného než o prostou aplikaci tekutého hnojiva v podobě postřiku přímo na listy švestky.

 

Mezi nejpoužívanější přípravky patří konkrétně vícesložkové hnojivo Wuxal Super. Ideální hnojivo pro hnojení švestek na list. Na jeden postřik jednoho stromu potřebujeme cca 15ml tohoto přípravku. 0,4% roztok však aplikujeme každý týden mezi květnem a polovinou července. Jinak řečeno, na jednu sezónu je třeba cirka 150ml Wuxalu na každý strom. Nespornou výhodou jakékoliv listové výživy je rychlost, s jakou začne kapalné hnojivo pro tyto účely působit. Minimálně stejně užitečný je i fakt, že listová výživa lze kombinovat s běžnými pesticidy. Jedním postřikem tak můžete strom pohnojit i ochránit. Hnojení švestek tímto způsobem ovšem nedoporučujeme nahrazovat klasický způsob hnojení formou granulí.

Příznaky nedostatku živin

Dusík

Dost možná nejdůležitější živina, která rozhoduje o úrodě. Její nedostatek se projevuje zejména na nejstarších listech, které postupně přecházejí do světle zelené až žluté barvy. Při akutním nedostatku dusíku dokonce začínají opadávat. Nedostatek je vidět i během dozrávání plodů. Část plodů se zbarvuje rovněž do žluta již několik týdnů před případným dozráním a následně opadává. Následky lze možná překvapivě i v tomto stavu rychle odvrátit s pomocí močoviny, která se v tomto případě stříká přímo na listy.

Draslík

Nevhodné množství draslíku v zemi poznáte spolehlivě podle nekrózy vyskytující se podél okrajů listů švestky. Dalším projevem jsou rovněž žluté skvrny na listech. Tyto známky se nicméně mohou objevit i v případě, že se hnojení švestek věnujete. Úmyslně jsem hned v úvodu zmínil slovo nevhodné namísto slova nedostatkové, protože výše uvedené příznaky se mohou objevit i při dostatečném množství draslíku v substrátu. Jak je to možné? Draslík je totiž v úzkém vztahu s hořčíkem a ve chvíli, kdy se tyto dva prvky dostanou do nevhodného poměru (konkrétně by neměl být poměr mezi draslíkem a hořčíkem vyšší než 3,5 ku 1), slivoň přestává být schopná tyto živiny přijímat.

Hořčík

Projevy nízkého množství hořčíku se projevují velmi podobně jako u draslíku. Zásadním rozdíl lze spatřit v tom, že při nedostatku hořčíku opadávají dotčené listy, zatímco při nedostatku draslíku listy pevně drží až do chvíle absolutního seschnutí. fotka nekrózy

Vápník

Typickým projevem je odumírání vrcholů mladých výhonů. To se však děje pouze v případě extrémního nedostatku vápníku. Mírně vychýlený stav lze poznat jen chemickým rozborem listů (obsah Ca pod 2%).

Železo, zinek, měď, mangan a bor

Jak už jsem podotkl, listy mohou žloutnout od spoda nebo od shora. Stopové prvky v čele se železem, zinkem, mědí, manganem a borem způsobují zkázu nových listů (vrchní listy žloutnou), protože jsou nepřemístitelné a slivoň je nedokáže transportovat ze starých listů do nových, kde jsou užitečnější. Náročnější je poznat, který ze stopových prvků chybí v hojném množství, proto se používá hnojivo se všemi stopovými prvky. Vhodným zástupcem je Harmavit.

V dalším článku si povíme něco o postřiku švestek.