Víte, že nejdražší zahradnictví je v průměru o 64 % dražší?

Jak přilákat motýly, čmeláky a včely samotářky

Což kdybychom se stali vstřícnými hmyzími hostiteli? Ne úplně doslova, nemusíme být zrovna pochodující hmyzí domeček, ale naše zahrada je k hostitelské činnosti jako stvořená. Zdá se vám, že včely a čmeláci u vás na zahradě skoro nelítají? A přitom jako děti jsme měli každou chvíli nějaké žihadlo v noze, když jsme naboso běhali v trávníku, který nebyl pečlivě zastřižený na 3 cm výšky, ale zarostlý jetelem, jitrocelem a bůhvíčím ještě.

Tento příspěvek pochází z nové knihy Zvířata v zahradě.

Vzpomínáte, že motýly jste vídali kdysi dávno ještě u babičky na chalupě a ano, pak ještě loni a předloni na výstavě těch krásných exotických motýlů ve skleníku Botanické zahrady v Praze? Kam se všichni ti žluťásci, modrásci, babočky a otakárci vlastně poděli? Žijí. Včely, čmeláci, motýli, vážky i jiný hmyz. Ale co by v naší zahradě dělali, když se nemají kde schovat a čím se živit?

Hmyzí domky

Chceme-li přilákat do zahrady hmyz, stačí velmi málo. Pro včely samotářky (čalounice, pískorypky, zednice a také drvodělky), škvory, zlatoočka, berušky a různé další brouky s minimálními náklady postavíme nebo koupíme již vyrobený hmyzí domek, někdy také nazývaný hmyzí hotel.

Hmyzí domek je obvykle dřevěná, ale může být i plastová či betonová konstrukce, často ve tvaru připomínajícím lidské obydlí (jako domek), která tvoří rám celého objektu, a je uvnitř vyplněná různorodým materiálem.

Velikost domku není určená, můžete mít malý domek o rozměrech třeba jen 30 × 40 cm nebo větší. V zahradě hmyzí domek umístíme na místo chráněné před větrem a také úpalem. Domek může stát na kůlu, být zavěšen a upevněn na stromě. Chceme-li být častými pozorovateli, je dobré zvolit místo tak, abychom na domek dobře viděli z terasy nebo lavičky v jeho blízkosti. Jako hmyzí hotel poslouží i nevyužívaná budka pro ptáky, odstraníme-li alespoň čelní stěnu. Lépe je však nechat pouze boční stěny. Čelní a zadní část hmyzí hotel nepotřebuje.

Materiály uvnitř domku se kombinují tak, aby poskytovaly úkryt více druhům hmyzu. Používají se staré cihly, kousky dřeva, do kterých je možné ještě navrtat malé dírky, svazky tuhých stonků rostlin (například slunečnice) nebo svázané větvičky. Mezery můžeme vyplnit šiškami, nebo kartonovými obaly od vajíček.

Trouchnivějící pařez zbylý po dávno pokáceném stromu je vítaným útočištěm.

V minimalistickém provedení můžeme vyrobit hmyzí domek jen jako navrtaný kus dřeva (polínka nebo špalku) a zavěsit ho na strom nebo na nějakou zahradní konstrukci, třeba pergolu. Díry vrtáme různě velké a hluboké, ale nevrtáme až skrz polínko. Chceme-li úkryt vylepšit, dáme nahoru kus plechu nebo staré betonové či pálené střešní tašky. Také trouchnivějící pařez zbylý po dávno pokáceném stromu je vítaným útočištěm mnoha druhů hmyzu. Stačí jen vydržet a nevykopávat ho. Jako přirozený úkryt pro hmyz slouží i nevyspárované kamenné zídky, hromádky dřeva a větviček.

Medonosné rostliny

Host, kterému dáte dobře najíst obzvlášť v době, kdy je potravy málo, rád přijde a s potěšením se zdrží na místě.To platí nejen o lidech, ale i o zvířatech, která chceme přilákat a udržet v naší zahradě. Co bychom mohli do zahrady vysázet, abychom přilákali včely, čmeláky a další hmyz?

V předjaří kvetoucí zahradní krokusy potěší nejen vaše oči, ale stanou se i první pastvou pro čmeláky a v teplejších dnech i pro včely. Krokusy sice nemají mnoho pylu ani nektaru, ale jsou prvním zdrojem potravy. Cibulky krokusů sázíme koncem srpna nebo v září, můžeme pro ně udělat záhon nebo je zasadit přímo do trávníku. V době, kdy na jaře krokusy kvetou, tráva ještě neroste a po odkvětu jim sečení neublíží. Na stanovišti jsou vytrvalé, mrazům odolné. Vyhovuje jim slunné stanoviště.

V březnu a dubnu kvetoucí vrba jíva (Salix caprea L.), lidově známá jako kočičky, bude vyhledávaným hostitelem a bzučení spokojeného hmyzu uslyšíte i několik metrů od stromu. Kvete ještě před rašením listů. Květy vrby jívy poskytují pyl i nektar. Vrba je zcela nenáročná, poroste na téměř jakémkoli stanovišti, kde bude mít dostatek světla. Roste jako široký keř, dorůstá šířky až 3 m, výšky okolo 4–5 m. Řez snáší dobře, s jeho pomocí ji udržíte v přijatelných rozměrech.

V dubnu a květnu má hmyz potravy všude dost.

V dubnu a květnu má hmyz potravy všude dost, kvetou ovocné stromy, lány řepky přitahují opylovače, počátkem července kvetou v krajině i ve městech naše národní stromy lípy. Později kvete mnohem méně rostlin a ty jsou cenné pro hmyz a samozřejmě i pro nás jako hmyzí hostitele a pozorovatele.

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)

Menší keř s nápadnými bílými plody, bobulemi. Dorůstá výšky až 1,5 m a šířky 1–1,3 m. Je možné jím osázet méně úrodná nebo těžko využitelná místa v zahradě, např. svahy. Dobře se uplatní i při použití na živé ploty. Na stanoviště je zcela nenáročný, snese sucho, vlhko, slunce i polostín. Kvete od června do srpna. Plody jsou pro člověka jedovaté, ale jejich semena jsou oblíbenou potravou ptáků.

Komule Davidova (Buddleia davidii Franch.)

Lidově zvaná motýlí keř nebo letní šeřík. Roste ve tvaru štíhlého nezahuštěného keře, dorůstá výšky 1,5 až 2 m. Pravý poklad do zahrady, v době kvetení bude plná včel a motýlů. Protože kvete velmi dlouhou dobu, pohledu na své hmyzí hosty si dostatečně užijeme. Květenství připomíná šeřík, je však užší, tvoří ho lata až 30 cm dlouhá, složená z čtyřčetných květů. Můžeme si vybrat kultivary s květy v barvě bílé, světle růžové až modrofialové. Buddleia začíná kvést v červenci a kvete až do října. V chladných zimách namrzá, ale dobře regeneruje.

motyli-ker-prilaka-take-vzacne-motyly

Omrzlé a uschlé části brzy na jaře (březen, duben) seřízneme, stejně tak můžeme v této době odstranit nejstarší větve. Pozdější řez není vhodný, chceme-li, aby keř v sezóně kvetl. Vybíráme stanoviště osluněné, s hlubšími, živnými půdami, chráněné před větrem. Na suchém stanovišti bude prospívat, poskytneme- li jí v prvních letech dostatečnou zálivku. Vlhké nebo podmáčené stanoviště komuli nesvědčí. Snese vápenaté půdy, není vhodné ji vysazovat na půdu obohacenou rašelinou.

Přísavník (Parthenocissus), loubinec, psí víno

Popínavá rostlina, rychle rostoucí, odolná. Během několika let obroste vaši pergolu, plot, zídku větvemi a vytvoří hustý porost. Dorůstá 8–15 m. Vybrat si můžeme mezi loubincem popínavým (také zvaný přísavník tříprstý) a loubincem pětilistým. Kvete od července do září. Květy loubince jsou sice malé, světle zelené a nenápadné, obsahují však mnoho nektaru a lákají včely, mouchy i brouky. Plody jsou tmavě modré bobule, pro člověka mírně jedovaté, odporné chuti, ale pro ptáky vítaný zdroj potravy.

Motýlí louka

Motýli jsou v zahradách k vidění méně často než dříve. Túje a střižený trávník jim nevyhovují, nejsou pro ně zdrojem potravy ani možného úkrytu, natož místem vhodným pro rozmnožování.

Jak přilákat motýly?

Motýli potřebují rostliny, na kterých se budou živit jejich larvy, rostliny, které jsou zdrojem potravy (nektaru) pro dospělé jedince, a také rostliny, které poslouží jako místa úkrytu a poskytnou místo v závětří.

Motýlům můžeme vytvořit motýlí louku složenou z různých květin, bylin a trav, na okraj louky je vhodné dát větší keře, lákající motýly, např. buddleiu (komuli), vrbu jívu či šeřík. Tyto vyšší keře vysadíme jako bariéru ve směru převládajících větrů tak, abychom na motýlí louce vytvořili závětří. Motýli se rádi drží v místech, kde není průvan a vítr nesmýká s jejich lehkými tělíčky při přeletu mezi květy. Dobře poslouží i rozvolněná výsadba keřů maliníku a ostružiníku nebo jejich uspořádání do stěny.

Můžeme nechat i menší kopřivový koutek, který nebude „ostudou“ zahrady, ale útočištěm pro babočku kopřivovou. Bodláky a kopřivy jsou lákadlem pro babočky, živí se na nich jejich housenky. Můžeme vysít na část zahrady jetelotravinu, květy bílého i červeného jetele jsou výborným zdrojem pastvy pro hmyz. Střevíčník pantoflíček (štírovník růžkatý) a mochna husí jsou také živné rostliny pro larvy.

Lipnicovité trávy (jsou součástí běžných travních směsí do zahrad) jsou potravou pro housenky motýlů soumračníků a okáčů. Trávu musíme nechat vyrůst a kvést, nesekat. Stačí posíct dvakrát ročně. Do travní směsi můžeme přidat osivo řebříčku plstnatého (Achillea tomentosa), řebříček kvete od května až do září a je výbornou motýlí pastvou.

Soumračníci vyhledávají kvetoucí keře mochny a jahodníky. Hnědáskům poslouží k vývinu jitrocel. Pro perleťovce vysadíme violky.

Užitkový záhon s brukvovitými rostlinami (zelí, kedlubny, květák, brokolice) téměř jistě navštíví bělásek zelný, který na listy těchto rostlin klade vajíčka. Jeho housenky působí spíše estetickou škodu, když se krmí na listech, růžici květáku nebo brokolice tím neublíží. Na kedlubny a kapustu přiletí bělásek řepový a bělásek řepkový. Kopr a kmín, mrkev nebo fenykl nám budou užitečné nejen v kuchyni, ale také jako lákadlo pro otakárka fenyklového. Plicník lékařský, chrpa, levandule, dobromysl a hluchavka jsou nejen léčivky, které můžeme zužitkovat na bylinkový čaj nebo do vonných polštářků, ale přitahují také motýly.

Housenky se nepřemnoží, nemusíte mít obavu, že budete mít zahradu plnou housenek. První si jich všimnou hmyzožraví ptáci, kteří jejich populaci velmi omezí a zvyknou si na vaši zahradu jako na místo s dobrým zdrojem potravy. Letničkový záhon s hledíky se stane barevnou přehlídkou nejen díky rozmanitým barvám hledíků, ale i motýlů, kteří na nich budou trávit mnoho času jako nevšední krásné ozdoby. Pozdě kvetoucí letničky jako cínie (ostálka) nebo astry budou pro motýly cenným zdrojem potravy.

V pozdním létě kvete a motýly láká srdečník obecný, až 1 m vysoká trvalka. Na podzim pomůžeme motýlům se sháněním potravy, vysadíme-li jiřinky, měsíček lékařský a rudbékii (třapatku nachovou). Na spadané ovoce, které necháme ležet na podzim v zahradě, přiletí babočka admirál a babočka osiková. Motýli se živí sladkou šťávou z tlejícího ovoce.

Motýlí krmítko

Zajímavé krmítko nabízí na webu Zelené domácnosti. Část krmítka je natřená ultrafialovou barvou, která přitahuje nejen motýly, ale i můry. Vnitřek krmítka je možné vystlat senem nebo slámou, a vyrobit tak přezimovací úkryt. Součástí domku jsou i malé krmicí mističky na nektar nebo cukrovou vodu, případně šťávu z ovoce, a velká miska, do které je možné dávat celé kusy ovoce, rozkrojený meloun je motýly velmi oblíbený.

Část krmítka je natřená ultrafialovou barvou, která přitahuje nejen motýly, ale i můry.

Máte-li tvořivé ruce, je možné si krmítko vyrobit nebo použít krmítko pro ptáky, kam zavěsíme molitanový váleček (takový, jako je na malování, malířský váleček). Váleček namočíme v cukrovém roztoku. Na dno krmítka můžeme přidat i malé mističky s vymačkanou šťávou z ovoce.

Úkryty pro motýly

Kde jsou ti motýli v zimě? Někteří motýli odlétají do teplých krajin, jiní přezimují. Motýli přezimují jako dospělci nebo jako housenky. Jakmile na podzim začnou převažovat chladné dny, motýli hledají zimoviště. Některým motýlům slouží místa na kmenech stromů, kde je například odchlíplá kůra. Hraničky ze dřeva nebo hromádka větších kamenů proložených mechem a šiškami poskytne také dobrý úkryt. Motýli využijí i kupky listí, které na podzim shrabeme po opadu z ovocných stromů a necháme přes zimu na zahradě na hromádce.

Někteří motýli se na zimu schovávají do garáží, stodol, někdy i dovnitř domů do chodeb či bytů, kde dokážou přezimovat na závěsech nebo i okenních záclonách. V zimě nevyžadují potravu, zimu prospí. Pro klidný spánek potřebují stálou teplotu, nejlépe chladnější, nevadí jim ani promrzlé obydlí. Dochází-li k častému střídání teplot, motýli se mohou probudit a častým probouzením se vyčerpají, až uhynou.

Motýlárium – tip na výlet

Unikátní projekt motýlária byl otevřen nedaleko Votic na Benešovsku, kde přestavbou zchátralých skleníků a fóliovníků bývalého zahradnictví vzniklo návštěvnické centrum. Na místě si prohlédnete výsadby květin a dřevin pro motýly, stepní a luční biotop, uvidíte spoustu poletujících motýlů, prohlédnete si výstavu fotografií motýlů a také sbírku motýlů, budete-li mít štěstí, uvidíte i líhnutí motýlů. Pracovníci motýlária vám poradí nebo identifikují donesenou fotografii motýla či housenky.

Affiliate program

Vytvořil Shoptet & Shoptak.cz