Kvetoucí živé ploty

S kvetoucími listnatý­mi dřevinami je jen o trochu víc práce, na pohled jsou ale roz­hodně hezčí. Jejich dalším plusem je nesporný ekolo­gický efekt. Ten představují právě jejich květy, které svým nektarem živí užitečný hmyz. Přínosem pro ekolo­gii je i jejich podíl na tvorbě humusu – opadané listí je zdrojem organické hmoty buď přímo na místě, kde jsou dřeviny vysazeny, nebo po přemístění na kompost. Další možností je využít listí pro mulčování. Pokud se tedy rozhodnete vysadit živé ploty z kve­toucích dřevin, musíte zvážit, zda to budou kvetoucí živé ploty:

1. volně rostoucí nebo
2. tvarované - stříhané.

Volně rostoucí kvetoucí živé ploty

Tyto živé ploty mohou být jednodruhové nebo vícedru­hové. Při výběru kombinací více druhů dřevin jste ome­zeni tempem růstu a výškou dřevin v dospělosti, protože obě tyto hodnoty by měly být podobné. Jinak se může stát, že dravější a vyšší sousedé ty pomalejší a nižší prostě přerostou, připraví je o světlo i životní prostor a slabší keře posléze pomalu, ale jistě zeslábnou a odumřou.

Plot ze zlatice vyžaduje pravidelný řez, jinak přestane kvést.

Pokud si chcete vysadit živé ploty ze slaběji rostoucích druhů, měly by být spíš jednodruhové nebo by měly být zastoupeny keři vysaze­nými v blocích, nikoli jed­notlivými kusy nasázenými střídavě s jinými druhy. K těmto dřevinám patří například zákula (Kerria), tamaryšek nebo mandloň. Mezi standardní dřeviny pro živé ploty náleží třeba tavolník (Spirea), pusto­ryl (Philadelpus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigelia), meruzalka (Ribes), hlo­hyně (Pyracantha), zimolez (Lonicera) nebo některé druhy kalin (Viburnum) a střemcha (Primus.).

Výsadba a řez volně rostoucích plotů

Volně rostoucí živé ploty se sice často nestříhají, nelze ale říci, že se o ně nemusíte vůbec starat. Péči potřebu­jí hlavně v prvních letech po výsadbě, kdy je nutné je pravidelně prosvětlovat, aby byly keře vzdušné a silné, s bohatou násadou květů.

Aby plot z ptačího zobu kvetl, nestříhejte ho moc nakrátko.

Vystřihujte nekvetoucí vlky, slabé a suché větvič­ky z vnitřku keře a dbejte také na to, aby se letorosty na krajích nevylamovaly a nepřekážely chodcům a sekačce. Vzdálenost mezi vysazenými keři bývá kolem 70 cm až jednoho metru, nižší druhy dorůstající jen do půlmetrové výšky, na­příklad mochna křovitá, se vysazují samozřejmě hustěji.

Univerzální druhy

Některé dřeviny jsou velice plastické a lze je použít pro živé ploty tvarované i volně rostoucí. K nim patří například zlatice, hlohyně, kdoulovec a ptačí zob. Při použití do přísně tvarovaných tvarů ale tyto dřeviny daleko méně kvetou.

Tvarované kvetoucí živé ploty

Dřeviny vhodné pro stříhané kvetoucí živé ploty zpravidla rychle rostou a jejich růst je výrazný a energický. Vesměs jde o druhy, které kvetou na jed­noletých výhoncích a velice často mají i ostny, jako napří­klad kdoulovec nebo hloh. Z těchto druhů je možné vytvarovat opravdovou ba­riéru, která chrání pozemek. K dalším vhodným druhům pro tvarované kvetoucí ploty patří třeba ptačí zob (Ligustrum), svída (Cornus) a nepostrada­telná zlatice (Forsythia).

Výsadba a řez tvarovaných plotů

Tyto dřeviny se vysazují hustěji, nejčastěji se sázejí tři až čtyři rostliny na dél­kový metr.Podrobný návod pro výsadbu živého plotu naleznete v článku Vybíráme živý plot. Tvar budoucí­ho živého plotu by měl být lehce kónický – nahoře proto bude o poznání užší než dolní základna a boční stěny budou lehce zešikmené. Správný tvar střihu se kontroluje latí nebo nataženým provázkem.

Ptačího zob je odolný a hustý keř, který se dobře udržuje.

Doba řezu by se měla řídit termínem kvetení použitých dřevin, vždy se ale stříhají až po odkvětu, silně rostoucí druhy dokonce ještě jednou – dva měsíce po prvním střihu. Počítejte s tím, že během jednoho roku kvetoucí živý plot přiroste maximálně o 20 až 30 centimetrů, koneč­né výšky tedy dosáhne až za několik let po výsadbě. Už druhý rok od výsadby ale pokvete.

Zaujal vás tento článek z časopisu Flóra na zahradě? Pořiďte si předplatné, kde naleznete další praktické články.