Nemoci švestek

Obaleč švestkový

Typickým problémem švestek je červivost, která je obvykle způsobena obalečem švestkovým, respektive jeho larvami. Tuto vadu na kráse odstraníte celkem snadno včasnou aplikací kvalitního insekticidu, kterým je například přípravek BIO přípravek Lepinox Plus. Obaleč švestkový napadá švestku nejdříve v květnu v podobě první generace, která není příliš nebezbečná. Druhou generaci obaleče švestkového už je však potřeba zlikvidovat insekticidem sedmý den po náletu (koncem července). Nálet nejlépe identifikujete feromonovým lapačem.

Mšice na švestce

Občas může švestka trpět zkroucenými listy. Zkroucení způsobují mšice, které snadno zahubíte běžným insekticidem. Postup doporučujeme stejný jako u obaleče švestkového. Mšice na švestce však nepatří mezi zásadní komplikace, které mohou švestku a její plody ohrozit.

Jedno slunéčko sedmitečné dokáže za rok zkonzumovat 5 tisíc mšic!

Jen výjimečně překročí mšice na švestce kritickou hranici. Pokud zastáváte ekologický přístup, zkuste napadenému stromu dopřát slunéčka sedmitečná nebo larvy pestřenky. Jedno slunéčko sedmitečné dokáže za rok zkonzumovat kolem 5 tisíc mšic.

Červená skvrnitost slivoně

Nákaza se projevuje zejména na listech, na kterých vznikají žlutozelené skvrny, jenž se postupně barví do cihlové a nakonec černé barvy. Skvrny jsou 5 až 10 milimetrů široké. Způsobuje je houba Polystigma rubrum, kterou stejně jako puchrovitost (tj. kadeřavost či strupovitost) švestky snadno zlikvidujete fungicidem. Červená skvrnitost slivoně se stejně jako každá houbovitá nákaza šíří nejlépe za vlhkého počasí. Napadené a opadlé listy doporučujeme neprodleně spálit. Odolnost sadu zvýšíte vytvořením polykulturního porostu - s mnoha odrůdami.

Moniliová hniloba

Další z houbových (plísňových) onemocnění. Moniliová hniloba však napadá až téměř zralé a vyzrálé plody a snadno je přenosná na další ještě nedotčené švestky. Moniliovou hnilobu poznáte podle rozšiřující se hnědé skvrny na švestce (ovoce vypadá, jakoby bylo natlučené), na které se postupně objevují bílé tečky plísně a ta plod postupně celý pohltí. Následkům předejdete průběžným odstraňováním natlučených a plesnivých plodů. Chemickou cestou lze tohoto nepřítele zlikvidovat třeba přípravkem s označením TALENT. V tomto případě sklízejte plody pro konzumaci nejdříve sedmý den po aplikaci.

Šarka

Nemoc šarku způsobuje Plum pox virus. Projevuje se na listech, na kterých vznikají již od května světlé skvrny se zbarvením do žluta. Skvrny nejsou ostře ohraničeny a způsobují opadávání listů. Nemoc šarka je bohužel neodstranitelná, takže jediným řešením je pokácení napadené slivoně a vysazení nové. Byla však vyšlechtěna nová odrůda HoneySweet, která je proti této nemoci odolná. V prodeji však bude až ve chvíli, kdy ji odsouhlasí příslušný úřad EU. Někdy se můžete setkat i s virem tmavozelené kropenatosti, jehož účinky jsou totožné.

Puchrovitost švestky (to samé jako kadeřavost a strupovitost)

Puchrovitost švestky způsobuje houba Taphrina pruni, kterou účinně likviduje například fungicid Kuprikol 50. Puchrovitost švestky poznáte podle jakýchsi nádorů na ještě zelených plodech slivoní. Houba napadá švestky již ve fázi květu.

Vhodné fungicidy - např. Champion, aplikujte v období mezi rašením a nakvétáním.

Plody se vyznačují absencí pecky, brzy se začínají deformovat a nikdy nedozrají. Dužina zůstává tvrdá a bez chuti. V letních a deštivých měsících začínají napadené švestky hnít a opadávat, v opačném případě vysychají.

Puchrovitostí trpí zejména švestka domácí, ostatní odrůdy nejsou tak náchylné. Puchrovitost švestky nepodceňujte, můžete totiž přijít až o 70% potenciální úrody v případě napadení. Když už jsme u nemocí švestek, podívejte se naopak na to, jaké léčivé účinky švestky pomáhají našemu organismu. Jezte švestky, jsou zdravé.