Pěstování jahod

Pěstování jahod

Pěstování jahod zvládne opravdu kdokoliv. Jahodník totiž vydrží i hodně tvrdé počasí. Pěstují jej lidé v nížinách i na horách a strpí i severní orientaci pozemku. Někoho možná překvapí, že se pěstuje hojně i v Norsku, kde má pěstování jahod dokonce letitou tradici. Počasí ovšem ovlivňuje dobu sklizně. V teplejších oblastech sklidíte první jahody už koncem května, zatímco ve výše položených oblastech budete muset počkat až na polovinu července.

Prakticky jediné nevhodné místo pro výsadbu představují mrazové kotliny.

Co se týče půdy, tak je nutné poznamenat, že jahodník vyžaduje lehčí půdu s vysokým obsahem humusu. Vzhledem k nižší schopnosti absorbovat živiny ovšem není pro pěstování jahod vhodná půda s vyšší koncentrací písku. Hodnota pH by se měla pohybovat mezi 5,5 a 6,5. Vlastnosti půdy rozhodně nepodceňujte, protože stačí být s půdou mimo tento interval třeba jen o desetinu pH a veškerá vaše snaha bude k ničemu.

Majitelé truhlíků a dalších nádob si pravděpodobně nechají přivézt pytle substrátu pro jahody bez dlouhého přemýšlení, neboť mimo běžný záhon potřebujete skutečně prémiovou zeminu. Bez ní bude pěstování jahod trápením pro kytku i pro pěstitele.

Ornice by měla být alespoň 25 centimetrů hluboká.

Dále nezapomínejte na zavlažování. Vodní režim hodně odpovídá tomu pro trávník. V našich podmínkách byste tedy měli k přírodnímu dešti přidat zhruba 200 litrů na každý metr čtvereční za rok. Optimální množství srážek pro pěstování jahod se totiž pohybuje někde na hranici 700 milimetrů za rok, což je o 200 milimetrů víc, než dopadá na typickou českou zahradu. Stejně jako u trávníku pak jahodám nevyhovuje každodenní zalévání. Zalévejte vždy ideálně až po 3 dnech sucha, zato vydatně.

Dobrým tipem může být smršťovací hadice, která se vám jen tak nezamotá. Nicméně oproti trávě jahodník netrpí během slunečných dnů. Teploty kolem třicítky jsou dokonce nezbytné pro vznik sladkých plodů bez plísní.

Pěstování jahod

Jak pěstovat jahody

Nejosvědčenější metodou je výsadba do řádků připomínajících vlny. Podobně se připravuje i půda pro brambory. Jen s tím rozdílem, že u jahodníku se vyplatí zem pokrýt ještě netkanou textilií. Pěstování jahod má své specifika. Řádky vytvářejte ve vzdálenosti 50 centimetrů od sebe. Tento postup se pěstitelům s malým záhonem obvykle nelíbí, protože se tím celkem značně plýtvá místem. Proto dávají přednost pěstování jahod v hustější jednoleté výsadbě, u které můžete použít až 24 sazenic na jeden metr čtvereční.

Rostliny jahodníku nahraďte novými nejpozději po třetí sklizni.

Ještě před samotnou výsadbou se ujistěte, že je vybrané místo v závětří. Zejména nárazový vítr by jahodám nedělal dobře. Půdu připravte podle návodu v příspěvku věnovanému sázení jahod. V následujícím odstavci se podíváme ještě na to, jak bychom měli jahody připravit na zimu.

Jak zazimovat jahody

Zazimování jahod je velmi jednoduché, protože jahodník nevyžaduje žádné speciální úpravy. Od října až do příchodu prvních mrazů snad jen kontrolujte vlhkost půdy. Jestliže je půda příliš suchá, zalévejte! Zároveň zkontrolujte, jestli nemají jahodníky zbytečně příliš listů. V případě potřeby listy protrhejte. Snížíte tím riziko napadení zimní plísní. Pokud odstraníte listy nad srdéčkem již po sklizni, jahody se na zimu připraví sami.

Hledáte víc informací o pěstování jahod? Pokračujte třeba článkem o sázení jahod.